Mapa

Aštarak (Ashtarak K'aghak')

Aštarak (arménsky: Աշտարակ) je město na jihu Arménie. Leží na levém břehu řeky Kasach, 13 kilometrů severozápadně od Jerevanu. Je to administrativní centrum provincie Aragacotn. Aštarak je důležitá křižovatka mezi městy Jerevan, Gjumri a Vanadzor. Město hraje velkou roli v národní ekonomice a kulturním životě Arménie. V Aštaraku se nachází mnoho průmyslových podniků a kulturních institucí.

První zmínka o Aštaraku, který byl tehdy jen zemědělská osada, pochází již z 9. století. Po několik následujících století nebyl Aštarak příliš významný, protože byl pod nadvládou cizích mocností. V 17. století byl kompletně přestavěn Peršany.

Mapa - Aštarak (Ashtarak K'aghak')

Zeměpisná šířka / Zeměpisná délka : 40° 19' 60" N / 44° 15' 0" E | Časové pásmo : UTC+4 | Měna : AMD | Telefon : 374

Google

Google Earth

Microsoft Bing

Nokia

OpenStreetMap

Esri.WorldImagery

Mapa - Aštarak

Esri.WorldStreetMap

Mapa - Aštarak

OpenStreetMap.Mapnik

Mapa - Aštarak

OpenStreetMap.HOT

OpenTopoMap

CartoDB.Positron

CartoDB.Voyager

OpenMapSurfer.Roads

Mapa - Aštarak

Esri.WorldTopoMap

Mapa - Aštarak

Stamen.TonerLite

Státní území - Arménie


Arménská vlajka

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku. Podle některých definic hranice mezi Evropou a Asií je součástí Evropy, nicméně podle obecně přijímaných patří do Asie. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).

Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.

Mapa - Arménie